Po založení plantáže, které jsem popisoval zde přikročíme k rozměřění pozemku.

Od začátku je nutné kalkulovat, jakou technikou  budu zmíněnou plantáž udržovat. Pokud se jedná o malý pozemek do cca 0,5ha lze takovouto plochu poměrně lehce zvládnout domácím nářadím, jako je motyka a sekačka na trávu.

Doporučuji sázet do sponu 60x200 cm (dle vámi použité techniky)  Pokud se jedná o větší plochy, je vhodné po několka řádcích naplánovat tzv.řádek obslužný (širší) ve kterém se bude pohybovat větší technika při samotné sklizni. 

Nejdůležitější činností při pěstování japonského topolu je utlumení růstu plevelů. Zájemcům, kteří si přijedou sadbu vyzvednout osobně, ukážu, rozdíly v přírůstcích u udržované plochy a neudržované plochy.

Řízky se sází jednoduchým způsobem a to tak, že řízek zapíchneme do země téměř celý a necháme trčet nad povrch 1 očko. (viz fotogalerie)  Japonský topol je velmi přizpůsobivá rostlina. Dokáže přežít jak několikatýdení sucho, tak zaplavení. Japonský topol není nutné přihnojovat. Sadbu z řízků je dobré ukončit nejpozději v červnu. Pokud budete potřebovat později  dosadit uhynulé, nebo poškozené rostliny, doporučuji sadit kořenáče a pokud to bude možné řádně je zaplavit vodou. 

• dodávaná délka řízků je 18-22 cm a průměru 0,6-3 cm.  Delší řízky jsou vhodné pro oblasti s výskytem jarních přísušků.

Termín výsadby

• přesné určení jarní sadby závisí na aktuálních klimatických podmínkách
• obvykle se sadba provádí od druhé poloviny března do konce dubna, jakmile vlhkost půdy dovolí vstup na pozemek
• k rašení kořenů dochází již při teplotě nad +5⁰C
• vhodné období končí obvykle začátkem května (mám ale i vlastní zkušenost s pozdější sadbou, avšak je nuné dát pozor, aby sadba nezaschnula

Uskladnění řízků a příprava na sadbu

• ideální skladovací podmínky (teplota a vlhkost) pro  řízky a prýty 
• krátkodobé uskladnění (do 1 měsíce)  optimální teplota vzduch 2-4⁰C
• pokud máme v úmyslu skladovat sadbu dlouhodobě (3-5 měsíců)  je nutné ji uchovávat od počátku v mírném mrazu v rozmezí 0^o až -4^oC
• nevhodné je skladování v průvanu. Řízky nadměrně vysychají
• řízky v nevhodně skladovaných podmínkách mohou vyschnout, předčasně narašit, nebo zplesnivět, což výrazně ovlivňuje schopnost rašení a zakořeňování

Před výsadbou

• před samotnou výsadbou je nutné řízky, nebo prýty namočit na 24-48 hod. do vody
• teplota vody může být venkovní
• z této přijaté vlhkosti je pak řízek schopen přežívat v prvních až 10 dnech, kdy začne vytvářet kořeny

Vlastní výsadba

• ruční výsadba je poměrně jednoduchá. Řízky se zapichují mírně šikmo do připravené půdy.
• v  místech, kde je půda tvrdší, je možné použít jednoduchý „sazeč“, silnější šroubovák, kterým  uděláme díru a do ní potom zasuneme řízek
• při výsadbě do louky nebo tvrdší půdy lze řízky zatloukat gumovou palicí případně šikovní i kladivem. Zatlačovat řízky do půdy nohou není vhodné,řízek se nalomí a dále neporoste.
• řízek musí být téměř celý v zemi. Necháme jej vyčnívat maximálně 3 cm nad povrch
• v jílovitých půdách je lepší ponechat řízek vyčnívat až do 5 cm, tak, aby byl vrcholový pupen nad úrovní povrchu
• po zapíchnutí řízku je potřeba půdu okolo zhutnit, aby hlína přilnula k řízku, např. sešlápnutím
• vhodné je např. řádek vyznačit provázkem, na kterém máme předem označené vzdálenosti, tak, aby výsadba byla provedena rovně  velmi nám to později usnadní mechanizovanou údržbu
• v ideálních podmínkách lze 1ha vysadit v 5 lidech za 1,5-2 dny
• řízky připravené k výsadbě, je na poli nutné chránit před vyschnutím. (založením do vlhké půdy,nebo vědro s vodou)
• nejčastější spony, do kterých lze sázet jsou 200-210cm x 50-60 cm
• sám používám spon 200x60, tak, abych měl mezi řádky pohodlný přístup s mechanizací.

Ujmutí výsadby

• řízky obrážejí jak z vnějších, tak ze spících pupenů přibližně 6-10 dnů po výsadbě
• prvních až 10 dnů mohou rašící řízky růst z vody obsažené v sobě
• první hodnocení ujímavosti je možné provést po cca 1 měsíci od výsadby  (z vlastní zkušenosti, ujímavost je nad 90 %)
• pokud to klimatické  podmínky dovolí, je dobré případné úhyny řízků dosadit co nejdříve kořenáči. Pozdější dosazování je nákladné a neefektivní (přísušky)
• sadba, která z jakýchkoli příčin uhyne,nebo nevzroste počas léta, je možná dosadit kořenáči až do pozdního podzimu
• na dobře odplevelených pozemcích a při příznivých klimatických podmínkách dosahují přírustky v prvním roce 50 – 250 cm

Odplevelování a závlaha

• omezování růstu plevelů jak před výsadbou tak po výsadbě je nejdůležitější operací pro úspěšné založení plantáže
• na menších pozemcích je možné odplevelování provádět motykou, popř.ručně, bez poškození rašících řízků
• mezi řádky je vhodné použít obvyklou zemědělskou techniku  plečku, rotavátor, mulčovač, nebo disky
• JT je citlivý na herbicidy a proto je chemická ochrana možná jen s velkou opatrností ! 
• u meších výsadeb je v případě suchého jara možné provést umělou závlahu
• výsadbu je vhodné zalít ikvivalentem 5-10 mm dešťových srážek po každých 7-10 dnech sucha
• zavlažování v pozdějších letech je neekonomické